Hlavní strana / historie obce / ...

 

Jeden z prvních dochovaných záznamů o Příluce je latinský záznam z roku 1391 "proclam in Altam Mushau i Makov et Prziluca" = {něco jako: "Příluka ležící poblíž Makova"}. Objevil se také záznam o Příluce z roku 1292, ale tento záznam není zatím ověřen. Roku 1454 patřila Příluka Jankovi z Přeluky byl to místní zeman. V té době vybudovali poblíž obce Kostkové z Postupic na ochranu svého panství v polovině 15. století nový hrad, po němž bylo pojmenováno i městečko Nový Hrad - dříve "Božij Duom" (dnešní Nové Hrady). Hrad sloužil až do poloviny 18. století, kdy jej noví vlastníci panství, Harbuvalové Chamaré, opustili.

V roce 1559 Ferdinand I. postoupil zámku Nového Hradu, ves Chotovice, Božij Duom, Przyluku, Suchou Lhotu. Roku 1654 ves Prziluka patřila pod Novohradské panství. V roce 1789 vyhrálo při, panství Litomyšlské a Pržiluky patřily z části pod ně. V roce 1837 se poprvé objevuje název Příluka.

Místní jméno Prieluka vzniklo z dialektu preluka = průchod, označovala původně přechod po návrší do údolí, které se vskutku rozvírá a přechod dovoluje.

 

 

Panství Nové Hrady

Matěj Vacek

Lorenc Bartošek

Jan Kokeš

Jiří Kusey

Jan Petrů

Matěj Hlaváč

Matouš Tomšů

Matěj Macák

Jiřík Chcenner

Václav Braník

Sedláků 8

Chalupníků 2

 

PŘÍLUČTÍ LEGIONÁŘI
	Českoslovenští legionáři z Příluky Pochod klatovských dragounů přes město, sloužil zde Tměj J. 32
voják Pulda v rakouské uniformě padl v I. světové válce		Slupecký Rudolf, italský legionář
dům č.2, č.3 z roku 1940	Příluka pohled z roku 1913	Obchod Karla Vícha, Dvořákova chalupa ze 30. let
Kování koně u Dostálů	Dostálova kovárna - Dostál J. kovář	Poštovní vůz jezdící na trase Proseč - Vysoké Mýto někdy kolem roku 1920.
Hostinec "Na Veselce"	Manželé Kusých roku 1927, uprostřed manželé s dcerou, po stranách čeledíni, kočí, služebné	Hostinec "Zavadilka"
	Prohazování silnice za školou v roce 1944
Děti na sáňkách r. 1942 na Majestrátě		Chlapci na lyžích roku 1943
"Teplý kopec" z roku 1940		"Teplý kopec" z roku 1930
Výstavba školy z roku 1923
Oprava zámku v Nových Hradech	Přístavba hospody z roku 1932	Stavba Transformátoru z roku 1931
Pohled z Koníčkova pole asi z roku 1920 na dolní Část Příluky a "Teplý kopec" na poli pracují Koníčkva Františka a Koníček Jíří
Dolní část Příluky z roku 1930	Příluka z roku 1940	"Zmrzlý kopec" z roku 1945
výlov rybníka ze 30. let	Postavení rudé armády u novohradského hřbitova z r. 1945, v popředí lesovna zvaná Pila	Mariánský kříž, hasičská zbrojnice z roku 1937

 

 

První zmínky o naší vsi jsou asi kolem roku 1391. za Karla IV, jako lenní osada, podobně jako Suchá Lhota a Mokrá Lhota, kterým zůstalo od toho jméno.

Pusté lesy, které nepatřily ani šlechtě, ani zemanům, byly královské. Král za pomoci svých úředníků na ně dosazoval sedláky, kteří si je mýtili a stavěli na nich obydlí. Byli poplatní královské Komoře a měli vůči králi vojenskou povinnost. Majitelé 3-4 lánů museli v čas boje vypravit jednoho bojovníka s výstrojí a koněm. Podobně tomu bylo i u nás. 8 láníků dalo základ k obci.V době husitských válek se bojovalo i v nedalekém okolí. Žiška dobyl Nových Hradů, tvrz na kopci zvaném starý zámek, slavatovský hrad Košumberk, Litomyšl, biskupa Jana Železného odtud vyhnal a klášter zničil.

Asi v 16. století byl zrušen lenní systém a část Příluky připadla pod panství novohradské. V té době zde byl založen poplužní dvůr-nynější č.p. 37. V třicetileté válce byly české kraje vylidněny a nezůstala ušetřena ani naše vesnice. Po třicetileté válce nastává znovu útlak vesnického lidu a nejtvrdší robota. V této době si staví v Nových Hradech francouzký šlechtic Harbuval de Chamaré zámek v barokním slohu - kopii Versailles. Na stavbě zámku pracovali i přílučtí poddaní, kteří tam byli povinni i jinak několik dnů v týdnu robotovat. Útisk vrcholí kolem r. 1775 velkými vzpourami, které sice nepřinesly zrušení roboty, ale donutily pány k ústupkům.

Podle vyprávění otce Jana Fikejze z č.p. 50, který býval místním starostou, byli občané "Majestrátu" povini městu Litomyšli robotou. Sedláci s potahem vozili dříví neb kámen, kdežto chalupníci měli za povinnost kácet dříví, lámat kámen nebo provádět různé práce ve městě. . . .